Obsah stránky

Historie

Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.

Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.

Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském stylu již ve 13.století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13.století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806. Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3.10.1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.

V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810-1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.

Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).
Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.

Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19.7.1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912. Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19.10.1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích.Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.

Současnost obce

V roce 1990 postihla obec povodeň. Při této události přišla o život paní Ludmila Veverková, místní občanka. Po povodni se nad obcí postavily dva protipovodňové Poldry. Postaven přivaděč na čistírnu odpadních vod, dokončen vodovod, posílena elektrifikace obce, plynofikace obce a položen telekomunikační kabel a postavena čistírna odpadních vod.
Obec Vážany nad Litavou je jedním ze 14 obcí, které dne 10.5.1995 založili Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví. V současné době sdružuje tento svazek celkem 27 obcí. Cílem tohoto sdružení je rozvoj regionu, jako úprava a značení cyklotras, publikace o regionu, různé ekologické akce.
Dne 7.5.1996 předal obci Vážany nad Litavou předseda Poslanecké sněmovny PhDr. Milan Uhde znak a prapor. Slavností svěcení proběhlo na svátek sv. Bartoloměje dne 25.8.2002.
V roce 2001 bylo faráři P. Antonínu Láníkovi uděleno čestné občanství obce Vážany nad Litavou. V roce 2003 byl Stromem roku 2003 ve Ždánickém lese a Politaví vyhlášena lípa srdčitá památný strom obce Vážany nad Litavou, stáří 200 let.

Znak obce

Znak obce vychází z historických pramenů zejména kdo byl dřívější majitel obce, kdo je patron kostela a poloha obce.

Jedná se o dělený štít, horní polovina modro-červeně polcená, vpravo stříbrný nůž, vlevo rostoucí stříbrný jednorožec, v dolní stříbrné polovině modré vlnité břevno.

Pro znak obce byl vybrán jednorožec, nejstarší majitelé obce byl rod z Deblína, dále Klášter a Jezuité a později rod z Linhartů (rytířů z Linhartů). Po tomto rodu byla obec pojmenována do roku 1945. Znak rytířů z Linhartů byl čtvrcený, první pole červené se stříbrným vyrůstajícím jednorožcem, druhé a třetí pole zlaté s červenou věží a čtvrté pole červené s kosmým stříbrným břevnem se třemi včelami v přirozených barvách.

V obci je kostel zasvěcený sv. Bartoloměji - apoštol, který podle podání podstoupil mučednickou smrt v Arménii tím způsobem, že mu byla zaživa stažena kůže z těla a pak teprve popraven. Je patronem těch, kdo pracují s kůží. Jeho atributy jsou hlava, křest, kůže a nůž. Pro znak byl vybrán nůž.

Okolo obce protéká řeka Litava, což má obec taktéž ve svém názvu "nad Litavou", proto ve znaku je zobrazena.

Prapor obce

Prapor obce vychází z barevného provedení obecního znaku.
Popis praporu: list praporu tvoří tři vodorovné pruhy - červený, bílý a modrý v poměru 2:2:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Vybavenost obce

V obci je Mateřská škola Vážany nad Litavou, příspěvková organizace, jejíž součástí je mateřská školka a školní jídelna, dále obecní knihovna včetně internetu, fotbalové hřiště, tréninkové hřiště, Oranžové hřiště, workoutové hřiště, dětské hřiště, hřiště na minigolf, tělocvična.

Technická vybavenost obce

vodovod, kanalizace, posílená elektrifikace, plynofikace obce, čistírna odpadních vod, dvě autobusové zastávky místního významu. Obec má dvě pohostinství a to pohostinství Lidový dům a pohostinství Sokolovna, jeden obchod se smíšeným zbožím, kadeřnictví, kosmetický salón, masérský salón. V obci je kostel, fara, hřbitov.

Dále v obci působí Český svaz zahrádkářů, Český svaz chovatelů, TJ Vážany nad Litavou, Sbor dobrovolných hasičů a TJ Sokol Vážany nad Litavou. 

Pamětihodnosti

Románsko-gotický kostel sv. Bartoloměje z 2.třetiny 13. stol., u hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739, barokní Boží muka za obcí z roku 1806, škola z roku 1830.