Obsah stránky
Tři večery v knihovně Vážany n/Lit.
Pondělí 30. 10. 2017 od 17.00 do 19.00 hodin
Do knihovny jsme přišly s paní knihovnicí Alenou Zobačovou už na čtvrtou hodinu. Možná to, že jsme přišly tak brzy, bylo i tím, že se měnil čas a my si neposunuly hodiny.
Tento den byl věnován knihám, trošku jejich historii, ale hlavně působení knih na naše emoce. My, čtyři odvážné, jsme si to vyzkoušely samy na sobě. Hned po příchodu do knihovny jsme si každá nakreslila svůj strom. Bylo to tady a teď. Nakreslené bylo odloženo a každá z nás si intuitivně vybrala knihu, která měla změnit naši náladu a emoce. Kniha byla otevřena na náhodně zvolené stránce a každá jsme se začetla do zvoleného díla. Četlo se tak dlouho, dokud nám to bylo příjemné. Po chvilce povídání o knihách jsme opět kreslily strom. Tentokrát pod vlivem přečteného. Potom jsme obě kresby vyhodnotily. Emoce a důležité skutečnosti vyjádřené v „Baum-testu“ se změnily a bylo velmi zajímavé si popovídat o tom, jaká změna u nás nastala během 30 – 40 minut. Zbytek času se paní knihovnice věnovala novým členům knihovny, pro které bude zajímavé další setkání s knihou, protože je zajímali především detektivky, které budou na pořadu úterního setkání v knihovně.
KNIHA – ještě než vznikla kniha (což je sešitý nebo slepený svazek listů nebo skládaný arch papíru, kartonu, pergamenu nebo jiného materiálu, popsaný, potištěný s vazbou a opatřený přebalem) bylo téměř vše uchováváno v ústní podobě. Takto se rozšiřovaly zprávy a různé zajímavé a poučné příběhy. Už si nedovedeme ani představit, že před objevem tiskařského lisu bylo v Evropě vytvořeno ročně jen asi 1000 různých knih. V polovině 20. století bylo v Evropě vytištěno přes 200 000 titulů ročně. Nyní je dostupný internet a docela běžná je i elektronická kniha… A kolik knih je vytištěno ročně? Každý z nás má svou oblíbenou knihu, autora, ilustrátora, námět, nakladatelství, atd. Každý z nás se nechá někdy knihou ovlivňovat a vzdělávat. Nezáleží ani tak na tom, kolik knih za svůj život přečteme, ale na tom, jak na nás knihy působily, jak se při čtení cítíme a co kniha v našem životě změnila, nebo by změnit mohla…
Každý si píšeme svoji „knihu Života“. A jen na nás záleží, kolik postav, zápletek a dějů bude právě ta naše kniha obsahovat… a každý jeden den je jen jednou za život. A tak skončilo pondělí …
Je úterý 31. 10. 2017 a dveře knihovny se znovu v 17.00 hodin otvírají. Dnešní podvečer je věnován detektivkám. Často si stěžujeme, že nám paměť už neslouží tak jako dříve. Také prostorová orientace je na ústupu, vázne i pozornost a koncentrace, znepokojující se stává naše rychlost a pohotovost při zpracování informací a o snížené schopnosti vyjadřování už také nepochybujeme. Všechno toto je u člověka propojené a mělo by fungovat. Jenže výzkumy ukazují, že narůstá počet nemocných demencí. V ČR v roce 2014 takto nemocných bylo přes sto tisíc lidí a každých 5 let se počet nemocných prý zdvojnásobí… To už je důvod udělat něco proto, aby nás nemoci tohoto typu nepotkaly, nebo se posunuly do daleké budoucnosti. A bez trénování paměti se to prý neobejde…
Proto nám paní Alena Stříbrná na dnešní den připravila řadu aktivit, které se zaměřily na shora uvedené. Různé detektivní testy, hádanky nebo odhalení pachatele z přečteného příběhu. Rychlost a pozornost jsme vyzkoušeli při zjišťování odlišností na obrázcích – barevných i černobílých. Čarou jsme spojovali klíče a zámky. Naše skupinka pracovala přesně, s radostí, zaujetím a téměř bezchybně.
Při úterním setkání nechybělo povídání o současných detektivkách, ať už v knižní nebo televizní podobě. Bylo toho tolik, co by stálo za probrání, že by na to nestačil celý den. Detektivka v knihovně a aktivity s ní spojené jsou zdrojem zábavy, poučení a dlouhých diskuzí.
Pan David Halamka nám přinesl časopisy „Myslivost“. Ve výtiscích jsme – jako správní detektivové – našli i několik zajímavých článků od D. Halamky. Věřili byste tomu, že v tomto celostátním časopise se, díky němu, ví i o naší obci Vážany nad Litavou? Je to v čísle 12/2016 na straně 98. Kdo má zájem, může si výtisky přijít přečíst do obecní knihovny. Přítomnosti pana Halamky jsme využili k prodiskutování možné spolupráce pro konec letošního roku a hlavně pro příští rok. Děti v MŠ se mohou těšit na jeho zajímavou přednášku už v měsíci listopadu.
Čas je hodnota, která se nedá ničím nahradit. Příjemně prožitý čas je nad všechny léky. A čas prožitý tvořivě je i skvělou společenskou aktivitou. A tak skončilo úterý…
Ve středu 1. 11. 2017 v 17.00 hodin to v knihovně krásně voní. Je připraven čaj, káva a různé dobroty, které jsou přichystány pro dnešní hosty paní knihovnicí. Dnešním tématem bylo vaření a všechno co je s tím spojené. Knihovnice Alena Zobačová přinesla ukázat i svoji první kuchařku, která byla zajímavá i tím, že recepty byly uváděny pro deset osob. Každá z nás přinesla nějakou svoji oblíbenou, nebo něčím zajímavou, knihu o vaření. Tak se četlo, předávaly se recepty a zkušenosti a ochutnávaly se přinesené dobroty. Každý dostal recept na „Vážanské špagety“. Vyzkoušíme, ochutnáme a doporučíme našim čtenářům.
Stihlo se všechno – i půjčování knih. Pan Jaroslav Jebáček, který dnes knihovnu také navštívil, vzkazuje ostatním čtenářům naší knihovny. „Ať všichni čtou severské autory, stojí za to. Jsou to vynikající knihy.“
A zase, kdo z přítomných chtěl, mohl si udělat různé testy na procvičení paměti a vědomostí. Já jsem chybovala v otázkách, které se týkaly dětských knih. V tom nechybovala paní Staňka Halamková, protože knihy pro děti teď pečlivě studuje a vybírá. I dnes se zaměřila na knihy pro děti, které jsou ve výměnném fondu z KKD ve Vyškově. Jak by taky ne, když už dvakrát byla číst dětem v MŠ a chystá se je znovu – s nějakou zajímavou knihou – navštívit. A tak končí středa v naší knihovně.
A co říci na závěr? Vyzkoušeli jsme, že knihovna je skvělé místo pro setkávání na jakékoli téma. A přítomné návštěva knihovny vždycky něčím potěší a obohatí. A že na návštěvu knihovny nemáte čas?
Jeden neznámý autor napsal …“Neříkejte, že nemáte dost času. Máte k dispozici úplně stejně hodin denně, kolik měl Michelangelo, Kryštof Kolumbus, T. A. Edison, Albert Einstein nebo Winston Churchill.“ … my k tomu dodáváme … ano, všichni máme denně k dispozici stejně hodin, ale někdy je prostě musíme nebo chceme věnovat něčemu jinému…
… tak někdy příště se na vás zase těší Alena Zobačová, Alena Stříbrná a Ludmila Pilátová…
