Obsah stránky
Památka padlých sokolů - Vážany n/Lit. 2019
V úterý 8. října 2019 jsme se v 18 hodin sešli u památníku padlých ve Vážanech nad Litavou, abychom uctili památku padlých sokolů ve 2. světové válce, jakožto významný den, který se v letošním roce poprvé začlenil mezi ostatní státní svátky a významné dny.
Sokolové se od prvních dnů po vzniku Protektorátu Čechy a Morava zapojili do činnosti prakticky všech odbojových organizací. Vytvořili ale i vlastní organizaci Obec sokolská v odboji. V čele odbojové sítě, která se od ústředí odvíjela přes župy až do místních jednot, stáli čelní činovníci sokolské obce. Taková síť nemohla zůstat před gestapem dlouho utajena.
V dubnu 1941 nařídil K. H. Frank, aby byla zastavena činnost Sokola. Konečné vypořádání se Sokolem proběhlo v noci ze 7. na 8. října roku 1941 v „Akci Sokol“. Podle připravených seznamů byli zatýkáni funkcionáři z ČOS a i náčelníci a místonáčelníci z žup a představitelé jednot. Celkem bylo zatčeno na 1500 sokolů, kteří vesměs putovali přes Terezín do Osvětimi. Většina podlehla špatným podmínkám, někteří byli popraveni.
Ještě během vlny zatýkání 8. října podepsal Reinhard Heydrich úřední výměr o rozpuštění České obce sokolské. Nejvýznamnějším skutkem sokolského odboje se stala spolupráce při atentátu na Reinharda Heydricha.
Celkové ztráty ČOS z let 1939–1945 byly po válce zpracovány na podkladě odpovědí z 80 % sokolských jednot Čech a Moravy. Vězněno bylo 11 611 členů, 1 212 sokolů a sokolek nacisté popravili, v koncentračních táborech a věznicích zemřelo dalších 2 176. V českém povstání padlo 654 sokolů, raněno bylo dalších 164.
Je třeba si tyto skutky připomínat, protože je to naše minulost, která formovala naši přítomnost a jsem ráda, že i přes nepřízeň počasí se sešlo dvacettři občanů, kterým tato oběť není lhostejná. Nebýt statečnosti nejen sokolů, ale i všech těch obyčejných lidí, tak bychom tu možná dnes nestáli.
Čest jejich památce.
BcA. Alena Stříbrná, Dis.
