Obsah stránky
Hon Vážany n/Lit 12/2016
Desátým dnem měsíce prosince byla ve Vážanech nad Litavou zakončena sezóna společných honů na drobnou zvěř. V naší honitbě pořádáme pouze dva hony a v každém jsou maximálně tři až čtyři leči. Počtem honů se řadíme k nejmenším v okrese a s počtem lečí jsou naše hony nejmenší vůbec. Není to ovšem proto, že by u nás zvěř nebyla. Právě naopak. Nicméně naší snahou je aby nejen zůstala do dalších let, ale také aby se populace divoké zvěře rozvíjela a udržela se v našem revíru na dlouhá léta a zůstala tak stálou ozdobou české přírody. Proto provádíme naše společné hony jen jako určitou formu nezbytného chovatelského zákroku, tak aby nedocházelo k přemnožení drobné zvěře a tím ke škodám na zemědělských kulturách. Zvěř lovíme pouze na dvou třetinách honitby, vždy jednu třetinu vynecháme úplně. Přičemž zajíce lovíme pouze na jedné třetině revíru a bažantího kohouta na dvou. Domníváme se že na velikost naší honitby je to stav optimální a dostatečný.
Tedy desátého prosince se po sedmé hodině ranní začali v hospodě Sokolovna scházet myslivečtí přátelé domácí, ale i pozvaní hosté z širokého okolí. Mezi hosty se objevili účastníci z Heršpic, Kobeřic, Melčan, Dražovic, Slavkova u Brna, Letonic, Újezdce, Židlochovic, Brna a několika dalších obcí. Celkem se na sraz dostavilo 37 střelců, 10 honců a více než desítka lovecky upotřebitelných psů. Po nezbytné registraci, kontrole nutných dokladů a ranní „klobáskové“ snídani, se myslivecká společnost přesunula na nádvoří za hospodou, kde bylo provedeno slavnostní zahájení za zvuku dvojice borlic v podání Davida Halamky a hosta pana Františka Jeřábka z Heršpic. Troubení na borlice provázelo ostatně celý hon, kdy jeden trubač troubil myslivecký signál a druhý mu stejným způsobem odpovídal na druhé straně leči a hon měl hned jinou slavnostnější atmosféru. Předseda honebního společenstva ing. Radim Hložek a myslivecký hospodář David Halamka přivítali přítomné a seznámili všechny s průběhem honu. Na programu byli známé leči: Prostřední, Poldr, Žlíbky a Hejdy. Sv. Hubert se nám chtěl zřejmě odvděčit za sprchu na posledním honu, takže i počasí přálo a vše bylo na naší straně. Hned první leč byla úspěšná, takže úsměv na tváři hospodáře i všech účastníků a jdeme na druhou. Ta je tvořena tratěmi Hrubý kus, Poldr a nám nechvalně známým sportovištěm a Krbálem. Zde hospodář upozornil na největší možnou pravděpodobnost výskytu lišky a udělal dobře. I přes nádherný v pravdě pohádkový výskyt bažantí zvěře se zde zamotala i kmotra, takže v druhé leči byla nejen parádní výlož bažantích kohoutů, ale byla ulovena i liška. Úspěšným střelcem byl host pan David Hanák z Letonic. Zajíc se v léto leči nelovil, právě z důvodu šetření zvěře a i tak byl bohatě k vidění. Dokonce přítomný ředitel Memoriálu Richarda Knolla (mistrovství republiky loveckých ohařů) pan Zdeněk Putna se nechal slyšet že takový výskyt drobné zvěře již léta neviděl. Po druhé leči následovala „přestávečka“ s čajem, koláčky a tatrankou, neboť plán se dařilo bohatě plnit a nebylo z krásné přírody kam spěchat. Navíc bylo jasné, že předsevzetí se opět naplní a čtvrtá leč nebude třeba a i ta třetí už bude jen taková lehká. Takže když se šlo do třetí leči už to bylo jen takové procházkové a i tak byla výlož královská a celá myslivecká společnost se mohla v bujaré náladě přesunout na Poldr 2 k slavnostnímu výřadu. Zde po méně než třech hodinách lovu, třech necelých lečích i s přestávkou bylo možno mysliveckým hospodářem konstatovat, že na výřadu je 36 bažantích kohoutů, 35 zajíců a jedna liška. Výsledek více než královský a všichni zúčastnění se shodli jednoznačně na tom, že spousta zvěře v honitbě zůstalo a vytvořilo tak skvělý stav pro další roky chovu drobné zvěře v honitbě Vážany nad Litavou. Po slavnostním halali následovala poslední salva na počest české Myslivosti a památeční skupinové fotky myslivecké společnosti na společném honu dne 10. 12. 2016. Potom se již všichni přesunuli k poslední leči do hospody Sokolovna, kde se podávala polévka, řízek, koláčky a buchty a vůbec spousty dobrého k jídlu i pití. Součástí mysliveckého reje na poslední leči je samozřejmě i tombola, myslivecký soud a vyhlášení nejlepšího honce, psovoda a krále honu. A jelikož na mysliveckou notu přijel zahrát i šikovný harmonikář, zpívalo a povídalo se na mysliveckou notu dlouho a dlouho. Závěrem mi dovolte, abych poděkoval všem, kteří se na myslivosti a ochraně přírody v katastru obce Vážany nad Litavou jakkoli podíleli a přeji nám všem další neméně úspěšný rok v přírodě a s přírodou.
Myslivosti zdar
David Halamka, myslivecký hospodář
