Obsah stránky
Ostatky Vážany n/Lit. 2018
Třetí únorové sobotní odpoledne (17. 2. 2018) bylo v naší obci ve znamení masopustního reje.
Komentář k akci podává členka výboru pro KŠ, Alena Stříbrná:
Téměř stovka masek i jejich doprovodu se vydala od domu našeho starosty, pana Ing. Václava Matyáše, kde průvod převzal symbolické právo, kterým na tento den vládne nad obcí. Medvěd s vodičem, smrtky, klauni, zvířátka, čarodějnice, dědek, muchomůrky a mnoho dalších masek doprovázených koňským povozem a harmonikářem prošli obcí za značného ryku dětí i zpěvu dospělých. Mnoho sousedů otevřelo a srdečně zvalo na menší pohoštění i nějaká ta koruna či dokonce bankovka skončila v pokladničce výběrčích v půvabných kloboučcích. Děti se v letošním roce velmi aktivně účastnili. Dokonce nás doprovázela i menší „ozbrojená hlídka“ doplněná kovbojem. To abychom se cítili v bezpečí. Atmosféra přes ne úplně přívětivé počasí byla báječná a mnozí jsme pokračovali i v přísálí Sokolovny, kde na nás čekal teplý čaj a bohaté občerstvení. Děkuji všem zúčastněním za to, že přes značnou pracovní i osobní vytíženost si najdou čas a udržují tradice, které jsou právě v dnešní době tak důležité. Věřím, že se příští rok při této akci opět sejdeme a vůbec se budeme setkávat i při dalších akcích v naší obci.
A ještě něco o ostatcích:
Masopust (lidově ostatky, fašank, voračky, voráčí, končiny či obecně karneval) je třídenní svátek,jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus.
Masopust, a zvláště několik posledních dní tohoto období (fašank, fašanky, končiny, bláznivé dny, konec masopustu), byl pro lidi v minulosti oficiálním svátkem hodování, během kterého bylo třeba se dosyta najíst. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.
